Přetrvávající svědění kůže – psychosomatika
Svědění (pruritus) a psychika spolu vzájemně souvisejí. Léčba chronického svědění je zaměřena na léčbu základních příčin, nicméně ke svědění patří i doprovodné následky jako jsou například deprese a úzkosti.
Stejně jako jsou oči okny do naší duše, je kůže povrchovým odrazem vnitřních hlubin naší mysli. Kůže a mozek jsou ze stejného embryonálního neuroektodermu a svědění je tak příznakem spojení, které mezi těmito dvěma orgány probíhá. Zjednodušeně řečeno to znamená, že mozek může vyvolávat a zhoršovat svědění.
Pro ilustraci: svědění může být vyvoláno tím, že o tom přemýšlíte (odkaz na studii). U svědivých kožních onemocnění, jako je atopická dermatitida a psoriáza, často neodpovídá závažnost onemocnění intenzitě svědění. Je to dáno spíše tím, jak svědění vnímáme. Při léčbě svědivých onemocnění je proto důležité zvládnout i související psychosomatické faktory, které přímo ovlivňují morbiditu kožních onemocnění a dokonce i výsledek léčby.
Začarovaný kruh aneb psychofyziologie svědění
Důkazy o vlivu psychiky na svědění byly potvrzeny v řadě studií. Jedna ze studií například prokázala, že navýšením stresu u morčat lze dosáhnout zvýšené produkce histaminu. A přímo u lidí bylo pozorováno, že zhoršený psychosomatický stav a psychosociální faktory jsou zcela jasnou příčinou histaminem vyvolaného svědění a vzplanutí (odkaz na studii).
Když byli pacienti s atopickou dermatitidou záměrně informováni, že svědění je nekontrolovatelné a nepředvídatelné, 90 % z nich mělo zvýšené svědění a/nebo zvýšenou kopřivku. Nedávno se také zjistilo, že pacienti s atopickou dermatitidou pociťovali intenzivnější svědění, když jim byly promítány videozáznamy jiných lidí, kteří se škrábali (odkaz na studii).
Bylo prokázáno, že reaktivita osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) v reakci na stres, je u pacientů s atopickou dermatitidou narušena a může tak zhoršovat alergický zánět. Bylo také zjištěno, že chronický stres je spojen s poruchou reakce HPA a nízkými hladinami kortizolu.
Těmito důkazy se snažím poukázat na skutečnost, že přetrvávající svědění je začarovaný kruh, ze kterého nejde vystoupit jinak, než své zacyklení přestřihnout.
Psychosomatika svědění
„Příjemná bolest“ je oxymóron, který se na škrábání během svěděním příznačně hodí. Poukazuje tím na složitost mozkového zpracování svědění a škrábání. Je to zvyk, zcela automatická reakce na pocit svědění. Často je tím vaše pozornost zaměřena na svědění, což vede ke zvýšenému vnímání svědění a zintenzivnění utrpení. Škrábání poskytuje okamžitou úlevu od nepohodlí a může někdy sloužit ke snížení vnitřního napětí. A všechny tyto dopady vedou k podmíněnému škrábání. Výsledkem je začarovaný kruh svědění a škrábání. Je to naprostá ztráta kontroly a bezmoc. Často bývá tento stav doprovázen pocitem sklíčenosti a viny.
Pokusím se vám teď srozumitelně objasnit, proč se psychologické faktory mohou přenášet do kožních potíží a symptomů, jako je například svědění. Pojďme se podívat na koncept Ego-kůže ( Moi-peau ) a somatoformní disociace. Freud pozoroval, že ego bylo zakořeněno v těle, zejména v kůži, během raného vývoje. Kůže je důležitým orgánem komunikace v raném dětství a tělesné vjemy a zážitky tvoří jádro, kolem kterého se vyvíjí ego. Ego zůstává částečně identifikováno kůží, i když se člověk stává dospělým, a narušení normálně integrovaného stavu ega má za následek symptomy na kůži.
Žádný typ svědění pravděpodobně neexistuje jen v čistě tělesné formě, ale vždy souvisí i s psychikou. Interakce mezi chronickým svěděním a psychikou je složitá a lze ji rozdělit do 3 skupin:
- svědivá onemocnění s psychiatrickými následky,
- svědivá onemocnění zhoršená psychosociálními faktory,
- psychiatrické poruchy způsobující svědění.
Svědění má psychiatrické následky
Chronické svědivé stavy mohou mít fyziologické příčiny (dermatologické, systémové a neurologické), nicméně stejně tak může být následkem úzkostí a depresí, které mají z dlouhodobého hlediska hluboký dopad na duševní i fyzickou pohodu.
Obecně se ukazuje, že pacienti s chronickým svěděním (konkrétně generalizované svědění) trpěli či trpí příznaky deprese. Dále u pacientů s atopickou dermatitidou je vyšší míra sebevražedných myšlenek, úzkosti a deprese. Navíc bylo zjištěno, že zhoršení kožních potíží způsobuje stres a depresi na druhý den. Ve studii o vlivu svědění na psoriázu většina pacientů hodnotila svědění jako nejdůležitější, nejzávažnější a nejobtížnější symptom a uvedla, že jejich svědění způsobuje úzkost a rozpaky a také ovlivňuje každodenní činnosti (jako je koncentrace, spánek a schopnost chodit do práce nebo do školy).
Souvislost chronického svědění s kvalitou života a vztahů
Značné svědění zhoršuje kvalitu spánku, života a chování při zvládání stresu (odkaz na studii). Vnímání svědění ovlivňují deprese i úzkost, jak jsem uvedla výše, nicméně nejsou jediné. Ukázalo se, že konflikt nebo napětí ve vztahu s jinou osobou může způsobit, že o den později se stav vaší kůže zhorší. V terapii mám řadu klientů s atopickým ekzémem nebo zhoršenou kvalitou kůže a opakovaně se ukazuje, že tyto projevy mohou výrazně souviset s kvalitou vztahů s druhými lidmi. Stres stav vaší kůže nepochybně zhoršuje.
Další příčinou zhoršení stavu je špatná sociální podpora či nezaměstnanost (odkaz na studii). Dostatečná podpora od rodičů, partnera a přátel snižuje stres, který zhoršuje svědění. Dále má podpora pozitivní vliv na vaši emocionalitu a zabraňuje projevu úzkosti či deprese.
Není neobvyklé, že se lidé nevědomě poškrábou na hlavě, když jim někdo položí těžkou otázku. Stejně tak se mohou lidé s chronickým svěděním více škrábat během sociálně konfliktních situací.
Například u pacientů s neurodermatitidou mohou základní konflikty, jako jsou napjaté vztahy, ponižování a požadavky na výkon urychlit a zhoršit jejich škrábání. Jedná se o situaci, kdy vnitřní psychické napětí nedokážete přímo vyjádřit, proto se začnete škrábat. Škrábání poskytuje okamžitou úlevu od nepříjemného pocitu a může být jednou z okamžitých cest pro snížení vnitřního napětí. Ale není řešením. Dostáváte se tím do začarovaného kruhu, ze kterého se těžko vystupuje.
Nový pojem “funkční svědění”
Jedná se o poruchu svědění, kde je svědění základním projevem a kde psychologické faktory (úzkost, deprese, napětí ve vztahu) tu jsou hlavním spouštěčem vzniku nebo zhoršení svědění.
Ve funkčním svědění se objevuje též bolest, parestézie (může se projevovat brněním, mravenčením) a například syndrom dráždivého tračníku.
Léčba chronického svědění
Na základě těchto všech předložených důkazů bych ráda všem lidem, kteří se s potýkají s dermatologickými potížemi a chronickým svěděním doporučila pravidelnou psychoterapii s odborníkem, který s touto problematikou umí pracovat.
Samozřejmě nezanedbávejte lékařské postupy. Péče o tělesnou stránku je důležitá, nicméně není vhodné se omezovat pouze na ni. Věnujte pozornost kombinované léčbě a počítejte s tím, že zahájení takové péče chce čas. Příčiny vašich budou pravděpodobně ukryté v nevědomých procesech souvisejících s vaší minulostí. A s tím vám může váš psychoterapeut výrazně pomoci.
Pomůže vám lépe porozumět spouštěčům, jak se jim vyhnout, podpoří trénink uvědomění, obrácení návyků a relaxační techniky, jako je hluboké dýchání a progresivní svalová relaxace.
Pokud se u vás začínají projevovat psychotické stavy, je třeba kombinovat psychoterapii a dermatologickou léčbu s psychiatrickou.
Psychoterapie na léčbu svědění
Klíčové je navázání dobrého vztahu a spojenectví mezi terapeutem a pacientem, protože to samo o sobě poskytuje emocionální podporu a snižuje svědění.
Autorka článku
Mgr. et Mgr. Bc. Šárka Červinková
zakladatelka poradny Terapeutovna, psycholog, lektor, publicista
Komentáře