Jak vzniká obsedantně kompulzivní porucha? Pochopení magického myšlení

Rozvoj OCD je spojen s rozvojem tzv. magického myšlení. A u něj to vše začíná. Co to je?

• Magické myšlení zahrnuje pověrčivé přesvědčení, rituály a v běžné populaci nejde o nic vzácného.
• Magické myšlení související s obsedantně kompulzivní poruchou je udržováno cyklem rituálů, které poskytují krátkodobou úlevu, ale z dlouhodobého hlediska zesilují OCD strach a pocit viny.
• Magické myšlení OCD je často poháněno nafouknutým smyslem pro odpovědnost a touhou zabránit obávaným scénářům.

Pověrčivost je přirozený, běžný jev a v malé dávce nikomu neškodí. Vezměme si sportovce, který své vítězství podmiňuje tomu, jestli má na sobě “šťastné spodky”. Gambler, který fouká na sadu kostek u hracího stolu. Sportovní fanoušek, který sedí na šťastném křesle, aby sledoval zápas. Lidé mají obavu z čísla 13, klepou na dřevo, kříží prsty nebo provádějí libovolný počet rituálů, které nemají na úspěch, v která doufají, žádný kauzální vliv.

Malá dávka pověrčivosti nemá na život člověka zásadní vliv. Ale u obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD) může být hnacím motorem nesnesitelného strachu a sebedestruktivního smyslu pro odpovědnost, aby se předešlo neštěstí.

Co je magické myšlení?

Základem pověrčivého chování je pověrčivé neboli magické myšlení. Souvisí s představami, že akce nebo rituál (např. přeskakování spár na chodníku) může zabránit tomu, aby se jemu samému nebo blízkým přihodily špatné věci. Odborníci na duševní zdraví označují tuto formu myšlení v OCD jako „magické myšlení“, protože zahrnuje nadpřirozené asociace příčin a následků.

Někteří mohou mít například vtíravou myšlenku: Když použiji nový kávovar, moje žena bude mít autonehodu. 

Aby zmírnili svůj strach, který tato myšlenka vyvolává, začnou provádět řadu rituálu (+ vyhýbat se novému kávovaru), aby se před uskutečněním této děsivé představy ochránili. 

Ačkoli trocha magického myšlení může být zdravá (například tím, že dává pocit pohodlí v těžkých časech) přílišné spoléhání na magické myšlení způsobuje emocionální utrpení a vytváří zbytečné překážky v každodenním životě.

Jak se rozvíjí magické myšlení u OCD?

Magické myšlení OCD (mtOCD) může vzniknout jediným emocionálním spouštěčem, který způsobuje vnímanou asociaci. Vezměme si dítě, které si hraje s novou hračkou. Náhle se jeho rodiče začnou děsivě hádat. Dítě si pomyslí, že se to stalo, protože jsem si s hračkou hrálo. Následně přichází pocit viny, okamžitě upustí hračku a už si s ní radši nikdy nebude hrát.

Po jediné počáteční asociaci se mtOCD může začít šířit do více událostí a asociací. Tito rodiče se například mohou zase pohádat nebo dojít k dalším nechtěným událostem. Táta se vzteká, že přestala fungovat televize…a pokaždé si dítě spojí negativní událost se svým vlivem – něco si myslelo, něco provedlo. Zanedlouho se vyhýbavé chování (zahození hračky) rozšíří na další opatření a dítě může začít nacházet útěchu v nových rituálech, které mají svět kolem něj ochránit.

Retrospektivní a prospektivní mtOCD: Role viny a strachu

Předchozí scénář je příkladem retrospektivního mtOCD, což znamená, že asociace je provedena až po události. Nejdříve dojde k nepříjemnosti (hádka) a asociace s hračkou nastává jako druhá.

Jedinci, kteří zažívají mtOCD, pravděpodobně předpokládají, že pokud se stane něco špatného, ​​je to moje chyba. Tato víra plodí sebeobviňování ze všeho, co se pokazí. Jednotlivci většinou nedokážou předvídat nežádoucí události, takže sebeobviňování je pokládáno za skutečnost. Vina je dominantní emocí, která doprovází retrospektivní mtOCD. Za to, co se stalo, můžu já. Měl jsem tomu zabránit.

Ale ne všechny mtOCD zahrnují pohled zpět na události, které se již staly. Prospektivní mtOCD vzniká, když se díváme dopředu v očekávání možných katastrof. To může být vyvoláno dotěrnou myšlenkou nebo představou újmy – například napadení, zavraždění nebo zranění milovaného člověka při hrozné nehodě. Může pramenit ze zkušenosti a očekávání, že se předchozí nechtěný výsledek bude opakovat. Významnou emocí v prospektivním mtOCD je strach – strach z toho, co by se mohlo stát v budoucnosti, a strach z toho, že za to můžete sami.

Nafouknutý smysl pro zodpovědnost

Přesvědčení, že za všechno špatné, co se stane, můžu já, je u OCD významný a častý aspekt. Profesionálové tomu říkají nafouknutý smysl pro zodpovědnost.

Nafouknutá odpovědnost je často to, co pohání kontrolu během OCD. Například: Pokud opakovaně kontrolujete, zda jsou dveře zamčené, můžete si za prvé myslet, že by se někdo mohl vloupat dovnitř. Za druhé, že to byla moje chyba, když jsem se neujistil, že jsou dveře zamčené. Pocit viny hraje při OCD silnou roli.

Termín „nafouknutý“ znamená, že pocit odpovědnosti a sebeobviňování u OCD zachází příliš daleko a může být spuštěn něčím, co je zcela mimo kontrolu osoby. V našem příkladu dítěte jsou za hádku odpovědní rodiče. Pocit odpovědnosti dítěte za hádku je nafouknutý, neodpovídá realitě. Kdyby se dítě nezačalo za hádku vinit, pravděpodobně by pokračovalo ve hře a nevytvářelo by si pověrčivé představy a rituály, které mají za úkol ovládat konflikt mezi rodiči. Odpovědnost tedy spojuje nežádoucí událost a následnou reakci mtOCD:

Rodiče se hádají ⇒ je to moje chyba ⇒ upustí hračku a už si s ní nikdy nehraje.

Touha kontrolovat

Odpovědnost a kontrola jdou ruku v ruce. Nemůžete převzít odpovědnost za něco, co nemůžete ovlivnit. Pokud se ale za něco cítíte zodpovědní, pravděpodobně uděláte vše, abyste to měli pod kontrolou.

To je zdravý instinkt. V běžném životě terapeuta mám například odpovědnost za péči o své klienty. Dbám proto na to, abych byla informovaná, přítomna a pozorná. Dělám, co mohu, abych měla péči, kterou poskytuji, pod kontrolou a abych splnila své povinnosti jako profesionál.

A magické myšlení OCD může začít se stejným zdravým instinktem; avšak kvůli nafouknutému smyslu pro odpovědnost mohou postižení vnímat chybu v situacích s malou nebo žádnou kontrolou. A to vede k přání ovládat neovladatelné.

Provádění rituálů

V horku mohou být pacienti trpící mtOCD zaplaveni ohromným nutkáním provádět rituály, které poskytují pocit kontroly. Rituály jsou základ behaviorálních projevů v OCD. Kontrola a hledání ujištění o vlastním strachu jsou běžné způsoby, jak se postižení vyrovnávají s vtíravými myšlenkami.

Jde o opakování šťastných frází, myšlení „dobrých“ myšlenek, pokusy o stanovení dokonalých záměrů při provádění rituálů, opakování myšlenek „šťastně“ několikrát, vyhýbání se předmětům, čekání, až hodiny odbijí 11:11 před zahájením činnosti atd. To se provádí za účelem uklidnění nutkání k rituálu, poskytnutí pocitu kontroly a vyrovnání se se strachem a pocitem viny.

Cyklus mtOCD

Ačkoli pacienti trpící mtOCD obvykle nemají tu moc, aby zabránili obávaným následkům, rituály jim mohou poskytnout pocit kontroly. Zmírňují si tím strach z katastrof a plní vnímanou povinnost jim zabránit. Tím se vytvoří cyklus mtOCD. Rituály, které v daný okamžik vytvářejí pocit kontroly, poskytují úlevu od úzkosti.

Ale ritualizace je oboustranná mince. Odvrácenou stranou je rostoucí pocit odpovědnosti.

Protože když se nic neděje – když se matka vrátí domů v pořádku nebo se rodiče nehádají – dítě vidí rituál jako účinný a odchází s falešným pocitem kontroly. Když se nežádoucí výsledek nevyhnutelně opakuje, je pravděpodobnější, že to dítě prožije jako selhání. To znovu aktivuje smysl pro odpovědnost a nutí člověka hledat další a další prostředky kontroly, čímž se cyklus mtOCD upevňuje.

Shrnutí

• Magické myšlení je přirozený jev, který vidíme v každodenním životě, nicméně objevuje se i u klinických poruch, jako je OCD. 
• Pověrčivost je určující charakteristikou magického myšlení. 
• Při OCD provádí člověk rituály, aby zabránil špatným věcem. 
• To je řízeno nafouknutým smyslem pro odpovědnost a touhou kontrolovat výsledky. 
• Krátkodobě rituály uklidňují pocity strachu a viny. 
• Postupem času však OCD zhoršuje a zesiluje pocit viny za události, které se kolem dějí, ale ve skutečnosti na ně nemáte vliv..

Autorka článku